Příprava pro zateplení fasád

Podklad domu pro zateplení musí být zbaven nečistot, plísní a hub. Pokud je fasáda vlhká, je velmi vhodné zajistit sanaci, jinak bude účinnost zateplení fasády snížena. Z fasády je nutno před zateplením odstranit bleskosvody, okapy, antény a podobně. Zateplení musí být připevněno na povrch, který je dobře soudržný, to platí především pro zateplovací systémy s větší hmotností. Podle míry nerovnosti fasády volíme materiál zateplovacího systému – pro povrchy do nerovnosti 1-2 cm/m lze použít např. pěnový polystyren, pro nerovnosti větší pak například minerální vlnu.

Zateplení fasády tepelněizolační omítkou

Tento způsob vnějšího zateplení je sice nejméně účinný, ale zato nejlevnější. Na fasádu se nanáší speciální omítka obsahující perlit nebo kuličky pěnového polystyrénu. Speciální omítka se pak chrání ještě vnější vrstvou. Hlavním problémem tohoto zateplení je, že nelze aplikovat dostatečně tlustou vrstvu. Celková tloušťka tohoto zateplení je 2-5 cm. Metodu zateplení fasády tepelněizolační omítkou lze doporučit například při opravě omítky. Její výhodou je nehořlavost. V dnešní době stoupajících energií se tento méně efektivní způsob zateplení téměř nepoužívá, nejčastěji bývá aplikováno zateplení fasády kontaktními systémy.

Zateplení fasád kontaktními systémy

Nejrozšířenější metodou vnějšího zateplení je zateplení kontaktními systémy (KZS, VKZS), především díky jeho efektivitě a nízké ceně. Návratnost zateplení fasád kontaktními systémy je velmi dobrá investice s návratností 3-5 let. Na budovu se nalepí či jinak připevní polystyrénové desky (desky z fasádního pěnového polystyrenu EPS-F, dříve PPS či extrudovaného polystyrenu XPS-F) nebo desky z minerálních vláken MW-F, které se pak zahladí špachtlovací hmotou. Do špachtlovací hmoty je pro zamezení trhlin navíc přidávána tkanina. Na špachtlovací plochu se obvykle nanáší ještě dvě vrstvy omítek, chránící izolaci před povětrnostními podmínkami, především proti vlhkosti. V současné době se doporučuje tloušťka izolace alespoň 9 – 16 cm. Zateplení doporučujeme provádět pouze certifikovanými systémy. Podle druhu pojiva dělíme izolaci na disperzní, silikon-disperzní, silikonovou, silikátovou a minerální.

Zateplování fasád odvětrávanými zateplovacími systémy

Tato metoda zateplení spočívá v oddělení tepelněizolační vrstvy spojené s původní fasádou od pláště budovy. Vzniklá několik centimetrů vzduchová mezera umožňuje odvod vlhkosti ze zateplovacího systému. Mezeru je však nutno přepažovat nehořlavým materiálem proti zamezení požáru, který by měl v mezeře dostatek vzduchu na rozvinutí. Zateplení fasády odvětrávanými zateplovacími systémy je tedy vhodný pro budovy ve vlhkém prostředí.

Zateplování fasády transparentní tepelnou izolací

Metoda zateplení transparentní tepelnou izolací se provádí podobným způsobem jako metoda zateplení fasády kontaktními systémy. Při této metodě je však použit speciální materiál, který propouští sluneční paprsky pouze pod úhlem do cca 25 stupňů a umožňuje tím ohřev zateplení pouze na podzim, v zimě a na jaře, kdy se slunce pohybuje nízko. Naopak v létě, kdy je slunce vysoko, pod mnohem větším úhlem k fasádě se většina paprsku odrazí a tepla do konstrukce proniká minimum. Metoda zateplení transparentní tepelnou izolací je finančně nákladnější, u nás zatím poměrně neznámá a proto je i málo rozšířena.

Zateplení fasád

Hlavní důvody pro zateplení domu

- snížení spotřeby energie za topení a tím úsporu financí za vytápění a přínos životnímu prostředí (skleníkový efekt)
- omezení tvorby plísní ve vnitřních prostorech objektu
- zlepšení tepelného pohodlí uvnitř budovy (pro tepelnou pohodu není důležitá pouze teplota vzduchu, ale také teplota stěn, podlahy, nábytku a dalších prvků v budově)
- zlepšení zdraví osob uvnitř budovy: eliminace nemocí jako např. alergie, revmatismus, nachlazení, atd.
- snížení opotřebení konstrukce budovy (izolace chrání konstrukci před povětrnostními podmínkami a tím zvyšuje její životnost)
- zlepšení akustické pohody ve vnitřních prostorech objektu (dlouhodobé působení hluku vyvolává zhoršenou koncentraci či poruchy spánku)
- vylepšení architektonického vzhledu domu novou fasádou

Před vlastním zateplením budovy je dobré především zjistit v jakém technickém stavu je dům, jaké jsou jeho energetické parametry, co od zateplení požadujeme a jaké jsou individuální požadavky všech bydlících.

Vnitřní zateplení domu

Vnitřní zateplení je oproti vnějšímu levnější, má však řadu nevýhod. Při vnitřním zateplení vznikají tzv. tepelné mosty a původní konstrukce je navíc vystavena extrémnímu počasí. Působením dilatačních pohybů, které jsou způsobeny tepelnou roztažností materiálu, dochází k namáhání původní konstrukce domu a tím k jejímu rychlejšímu opotřebování a ničení. Tyto problémy při použití vnější izolace nevznikají. Další nevýhodou vnitřního zateplení je, že se prostory uvnitř domu instalací zateplení poněkud zmenší. Vnitřní zateplení je nejčastěji používáno pro historické fasády, kde není možno aplikovat zateplení vnější.

Vnější zateplení domu

Při zateplení budovy se volí téměř vždy vnější zateplení, protože má oproti vnitřnímu řadu výhod. Vnější zateplení chrání vnitřní konstrukci před extrémy počasí a zvyšuje tak její životnost. Navíc zůstává schopnost konstrukce akumulovat teplo a nevznikají tepelné mosty. Ideální je použití pláště z vhodného materiálu, který pokrývá všechny prvky vnější konstrukce.

Zateplení domu

Vzhledem k tomu, že teplo uvnitř budovy stoupá, je velmi důležité zateplení střechy, které bývá často podceňováno. Před samotným zateplením je dobré se rozhodnout, jestli je stávající konstrukce vyhovující nebo jestli by mělo být vytvořeno jiné sestavení střechy. Obecně platí, že starší a ploché střechy mají mnohem menší životnost, než šikmé. Šikmá střecha navíc vytvoří nový prostor například pro půdní byty. Zateplení střechy je možno provést buď odvětrávanou konstrukcí nebo neodvětrávanou konstrukcí střechy. Odvětrávaná konstrukce obsahuje mezi krokvemi několik centimetrů tlustý prostor pro odvětrání. Tuto konstrukci lze doporučit v případě problémů s vlhkostí. Ideálním materiálem pro zateplení střechy je minerální či skelná vata.

Zateplení podkroví je velmi důležité zateplení bývá často spojeno s jeho přestavbou. Pokud provádíme pouze přestavbu podkroví, je na nás jaké zateplení zvolíme, popřípadě jestli budeme podkroví vůbec zateplovat. Pokud se však rozhodneme podkroví rozšířit, bude nutné splnit alespoň minimální požadavky na zateplení, které jsou předepisovány pro novostavby. V případě rozšíření podkroví bude nutno v rámci stavebního povolení prokázat, že stavba splňuje požadavky na zateplení stanovené příslušnými normami. Nejčastěji používanými materiály pro zateplení podkroví jsou dřevěné nebo sádrokartonové desky. Prostor mezi krokvemi se izolací buď vyplní úplně (nevětraná izolace) nebo se mezi izolací a pojistnou fólií vytvoří mezera pro větrání (větraná izolace). Větranou izolaci je třeba použít pokud pojistná fólie nedokáže z podkroví ven propustit vlhkost.

Okna představují až 50 % úniku tepla celé budovy, ale investice do nových oken je mnohem nižší než investice do zateplení fasády. Nejprve je nutné posoudit, zda se vyplatí renovovat stará okna (například formou výměny skel, nátěrem na bázi plastů či přidáním těsnění) nebo pořídit okna nová. Výměnou oken nebo jejich zateplením by každopádně měla být odstraněna infiltrace způsobující tepelné ztráty. Infiltrace u oken je nejčastěji způsobena pronikáním vzduchu netěsnostmi mezi okenním rámem a křídlem či okenním rámem a těsněním. Zvláště v panelových domech bývá okno špatně usazeno do ostění a vzniklým prostorem pak proniká chladný vzduch z venku. Při výběru oken je třeba v prvé řadě myslet na tepelně-izolační vlastnosti oken. Okno by dále mělo do místnosti přinášet dostatek světla, zamezit vstupu venkovního hluku, ale také chránit interiér před nadměrným teplem. Okna s celoobvodovým kováním umožňují jednou klikou provádět více operací s oknem – např. otevírání a sklápění. Střešní okna jsou díky přímému vystavení slunci vystavena jeho silnému žáru, je proto vhodné z vnější strany nebo mezi tabulemi umístit žaluzie. Okna se vyrábí dřevěná, plastová a hliníková nebo kombinací těchto materiálů. Okna se ale mohou také vyrábět například z recyklovaných plastů.

Podmínky programu Zelená úsporám:

Izolace jsou podporovány ve dvou variantách – „dílčími“ úpravami nebo komplexně.

Dílčí opatření

Dotace na zateplování, při nichž je nutné realizovat 3 z 5, nebo 2 z 5 při současné výměně tepelného zdroje. To znamená, že nemůžete pouze zateplit fasádu, ale musíte zároveň i vyměnit okna a třeba také zaizolovat střechu. V nabídce je pět možností, realizovat musíte tři z nich (pokud zároveň vyměňujete zdroj vytápění za ekologičtější – viz dále, stačí pouze dvě z nich).

a)  zateplení vnějších střech
b)  zateplení střechy nebo nejvyššího stropu
c)  zateplení podlahy přiléhající k zemině
d)  výměna oken
e)  instalace systému nuceného větrání s rekuperací


Každý aspekt (ať už jde o zateplení střechy či fasády) má zároveň vlastní pravidla měrné prostupnosti tepla. Na potvrzení stavu Vám stačí projektová dokumentace a doložení požadovaných hodnot, nepotřebujete na něj energetický audit.

Komplexní zateplování

Výhodou celého programu je jasně stanovený strop podle podlahové plochy, kterou si může každý spočítat sám. Komplexní zateplování pak musí vést k dosažení úsporného nízkoenergetického standardu.

Na co jsou určeny dotace?

a)  Úspory energie na vytápění
b)  Nová výstavba v pasivním energetickém standardu

Dotace na pasivní domy:

Výše dotace:

• Rodinný dům: 220 tisíc Kč
• Bytový dům: 140 tisíc Kč za bytovou jednotku

c)  Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a ohřev teplé vody
d)  Dotační bonus za vybrané kombinace opatření

Pokud se některý z vlastníků rozhodne realizovat hned několik opatření najednou (tj. například komplexní zateplení a zároveň výměnu tepelného zdroje), tak mu dotační program nabízí navíc hezký bonus, jehož výše činí:

Výše dotace:

• Rodinný dům: 20 tisíc Kč
• Bytový dům: 50 tisíc Kč za dům

Pěnový polystyren

Pěnový polystyren EPS je nejpoužívanějším zateplovacím materiálem, především díky jeho nízké ceně. Má poměrně dobré tepelně-izolační vlastnosti, avšak také určité nevýhody, jako například rozpustnost v organických rozpouštědlech, ty mohou být obsaženy například v nátěrech. Při použití polystyrenu EPS je nutno do zateplovacího systému přidat zhášedlo, které působí jako ochrana při vzniku požáru.

Extrudovaný polystyren

Extrudovaný, neboli vytlačovaný polystyren XPS-F má oproti polystyrenu EPS-F výrazně lepší izolační vlastnosti vzhledem k větší hustotě tohoto materiálu. Díky lepší tepelné izolaci lze použít tenčí vrstvu této izolace, proto je vhodné XPS-F použít tam, kde na zateplení není příliš místa. Extrudovaný polystyren má oproti EPS-F navíc výrazně lepší hydroizolační vlastnosti, je proto vhodný pro zateplení pod úrovní terénu nebo pro místa vystavená zvýšené vlhkosti.

Desky z minerálních vláken

Desky z minerálních vláken MW-F (MV) se vyznačují vynikajícími tepelně-izolačními vlastnostmi, jsou méně hořlavé než polystyrénové desky EPS-F či XPS-F, mají lepší zvukově izolační vlastnosti, ale jejich cena je o něco vyšší. Při výrobě desek z minerálních vláken není tolik zatíženo životní prostředí jako při výrobě polystyrenu.

Pěnový polyuretan

Pěnový polyuretan je velmi dobrá tepelná izolace, ale také výborná hydroizolace. Nejčastěji se používá polyuretanová pěna ve spreji (PUR) nebo polyuretanové desky. Vypěnění polyuretanu vznikne uvolněním oxidu uhličitého pomocí vzdušné vlhkosti. Pěnový polyuretan se používá hlavně v místech, kde nelze aplikovat tlusté vrstvy izolace nebo například do dutin či rámů oken. Cena pěnového polyuretanu je poměrně vysoká.

Celulóza

Izolační desky celulózy se vyrábějí z použitého papíru, jejich výroba je tedy šetrná životnímu prostředí. Desky z celulózy se impregnují proti hoření. Nevýhodou této izolace je její nasáklivost vodou, proto se dá použít pouze v suchém prostředí, kde musí být zajištěno dostatečné odvětrávání.

Chcete-li pro svou firmu dostávat poptávky, zaregistrujte se kliknutím na tento odkaz.